Digitální transformace v polských podnicích stále zůstává výzvou. Bariérami v tomto procesu jsou m.in nejistota návratnosti investic do nových technologií nebo strach ze změn. Během letošního Evropského hospodářského kongresu hovořil Marek Klúsek, ředitel odboru záruk, inovací a smluvních podmínek společnosti Budimex SA, o tom, jak stimulovat kulturu inovací a osvědčené postupy při uplatňování řešení Průmyslu 4.0 ve firmách.
V rámci 16. ročníku jedné z největších ekonomických událostí v Polsku se diskuse o implementaci řešení Průmyslu 4.0 do podnikání zúčastnil řečník společnosti Budimex SA – Marek Klusek a zúčastnil se jí: Ireneusz Borawski – Country Manager Polsko
ve společnosti Dassault Systèmes, Ilona Garanty – viceprezidentka společnosti mLeasing, Artur Pollak – předseda správní rady skupiny APA, Robert Purol – generální ředitel NB-PL ve skupině VELUX a Anna Timofiejczuk – děkanka Fakulty strojního inženýrství Slezské technické univerzity.
Jedním z hlavních témat diskuse byly důvody nedostatečného zájmu firem, zejména malých a středních podniků (MSP), o vývoj a zavádění inovací. Podle údajů prezentovaných během panelu není Průmysl 4.0 prioritou pro 44 procent podniků v Polsku.
Podle zástupce společnosti Budimex SA je stavebnictví jedním z odvětví, ve kterém je proces vývoje řešení, jako je automatizace a robotizace, stále v rané fázi. Zároveň upozornil, že stávající nedostatky by neměly být vnímány jako omezení, ale jako příležitosti. Na tomto místě uvedl příklad finančního průmyslu v Polsku, který po náročném procesu vstupu na cestu digitální transformace technologicky „přeskočil“ mnoho konkurentů ze západoevropských zemí.
Děkanka Anna Timofiejczuk, která sdílela pohled akademické obce, upozornila na roli zkušeností při přesvědčování lidí a firem k inovacím. Přínosy samotné implementace pokročilých řešení lídry na trhu byly m.in jiné prezentovány prizmatem skupiny Budimex.
Marek Klůsek, ředitel odboru záruk, inovací a smluvních podmínek společnosti Budimex SA, zdůraznil, že staveniště je díky své rozmanitosti mnohem obtížnějším prostorem pro realizaci nových řešení než výrobní hala. Dodal však, že Budimex aktivně hledá opakující se procesy, které lze automatizovat, a přidává k nim digitální komponentu. Jako příklady inovací vyvinutých ve společnosti poukázal na technologii digitálních dvojčat použitou při výstavbě Vojenské klinické nemocnice v Krakově a tzv. koboty – kolaborativní roboty . Hovořil o potenciálu využití virtuální verze budovy při vzdělávání zaměstnanců v oblasti BOZP, ale i o funkcionalitách robota vytvořeného v rámci projektu CONCERT. Zdůraznil m.in její kompatibilitu s jinými technologiemi, autonomii pohybu nebo využití prvků umělé inteligence v něm, které je často, jak upozornil, mylně omezeno pouze na jazykové modely. Technologické procesy vyžadují čas. „Vstup robotů na staveniště je perspektivou na příštích 5-10 let, ale půjde o pokrok, nikoli o revoluci,“ předpovídá Marek Klůsek.
V průběhu diskuze účastníci i moderátor opakovaně zmiňovali téma zaměstnanců – jejich obavy z automatizace a míru přípravy na spolupráci s novými technologiemi. Panelisté upozornili na potřebu „otevřít hlavu“ a změnit vzdělávací procesy tak, aby budoucí zaměstnance seznámily s inovacemi.
Marek Klusek také upozornil, že digitální transformace začíná uvnitř organizace – od vzdělávání týmu a jeho přizvání k aktivní účasti na vývojových procesech. Mluvil o tom, jak zavedení robota na staveniště, který je schopen spolupracovat s lidmi a zefektivňovat jejich práci, jim umožňuje přesvědčit zaměstnance o nových řešeních. „Bojíme se technologií, ale ve skutečnosti je to strach z toho, co nevíme. Až ji zařadíme do našich aktivit, uvidíme její přínosy,“ zdůraznil. Ujistil také, že v případě stavebnictví není možné zcela nahradit lidi: „Absolutně se nesnažíme vyřazovat lidi ze stavenišť. Ve společnosti Budimex jsme otevřeni všem druhům řešení, která se objeví a která mohou podpořit proces robotizace. Chceme být těmi, kdo našim zaměstnancům poskytují skutečnou podporu prostřednictvím řešení, která Průmysl 3.0, 4.0 a 5.0 nabízí.“
Panel „Průmysl 4.0“ se konal během Evropského hospodářského kongresu v Katovicích v rámci tematické stezky „Digitalizace
a technologií“.
